Dotazníky v aplikaci
Přehled dotazníkových nástrojů, které aplikace používá, a jejich zaměření.
Aplikace obsahuje sadu dotazníků určených pro různé účely, zejména (i) základní skrínink nejběžnější psychopatologie, (ii) průběžné sledování míry klientových potíží, (iii) průběžné sledování reakcí klienta na sezení a (iv) zjišťování klientových preferencí ve vztahu ke způsobu vedení terapie.
Rozvržení dotazníků
| Bod měření | Obsah |
|---|---|
| Úvodní dotazník (na začátku epizody) | Demografické údaje; informace o aktuálním stavu; depresivita (PHQ-9); úzkost (GAD-7); somatizace (PHQ-13) |
| Před sezením | Celkový distres (CORE-10); duševní pohoda (WHO-5) |
| Po sezení | Reakce klienta po sezení (SRS-3-B); preferovaný přístup terapeuta (C-NIP, pouze po 1. a 5. sezení) |
| Závěrečný dotazník (na konci epizody) | Depresivita (PHQ-9); úzkost (GAD-7); somatizace (PHQ-13) |
U některých specifických nastavení epizody mohou být dotazníky rozvrženy jinak. Skríninkové dotazníky a dotazník C-NIP můžete navíc kdykoli zadat ručně pomocí tlačítka Nové měření na stránce epizody (vždy nejvýše jednou po každém sezení).
Skrínink: PHQ-9, GAD-7 a PHQ-13
Skríninková část obsahuje trojici dotazníků PHQ-9, GAD-7 a PHQ-13, které společně zachycují tzv. somaticko-anxiozně-depresivní triádu (Kroenke et al., 2010), tedy soubor nejčastěji se vyskytujících symptomů. I když tyto dotazníky neslouží ke stanovení diagnózy, umožňují orientačně posoudit závažnost symptomatologie a poskytují specifický „profil" klienta.
Průběžné sledování potíží: CORE-10 a WHO-5
Pro průběžné monitorování míry klientových potíží slouží dvojice dotazníků CORE-10 (Barkham et al., 2013) a WHO-5 (Bech et al., 2003). Zatímco CORE-10 zachycuje celkovou míru distresu a má lepší rozlišovací schopnost v oblasti klinicky závažných případů, WHO-5 měří duševní pohodu a lépe rozlišuje v pásmu subklinické a zdravé populace. Společně tak zachycují negativní aspekt (symptomy) i pozitivní aspekt (spokojenost) duševního zdraví.
Reakce na sezení: SRS-3-B
Průběžné sledování reakcí klientů na sezení umožňuje dotazník SRS-3-B (Řiháček, Elliott et al., 2023). Tento čtrnáctipoložkový dotazník byl nově vytvořen pro měření bezprostředních dopadů proběhlého sezení na klienty a vychází z desítek let výzkumů tzv. významných událostí — momentů během sezení, které klienti sami identifikovali jako nejpřínosnější či nejvíce brzdící.
Klientovy preference: C-NIP
Klientovy preference ve vztahu ke způsobu vedení terapie zjišťuje dotazník C-NIP (Cooper & Norcross, 2016). Dotazník měří preference v několika dimenzích terapeutického stylu, konkrétně direktivní vs. nedirektivní vedení terapie, emočně angažovaný vs. emočně rezervovaný přístup terapeuta, zaměření na minulost vs. přítomnost/budoucnost a více podporující vs. více konfrontující přístup.
Jak byly dotazníky vybrány
Při výběru dotazníkových metod jsme se řídili několika kritérii:
- Klinická relevance. Zvolili jsme nástroje, jejichž výstupy jsou přímo relevantní pro praxi, a to jak na úrovni celkových skórů, tak i na úrovni jednotlivých položek. Zejména u pravidelně zadávaných dotazníků (CORE-10, WHO-5 a SRS-3-B) jsme usilovali o to, aby každá položka sama o sobě přinášela užitečnou informaci a aby dotazníky byly maximálně „výtěžné" pro klinickou práci. Tento přístup vychází z tzv. klinimetrické tradice, která klinickou užitečnost staví na roveň tradičním psychometrickým kritériím (Carrozzino et al., 2021).
- Psychometrické vlastnosti. Vybrali jsme vesměs široce používané, psychometricky ověřené metody. Výjimku představuje dotazník SRS-3-B, který jsme kvůli nedostatku vhodných nástrojů nově vytvořili.
- Délka dotazníků. Vybírali jsme dotazníky dostatečně krátké, aby práce s nimi neubírala příliš mnoho cenného terapeutického času.
- Možnost bezplatného používání. Nekomerční charakter aplikace vedl k vyloučení dotazníkových metod, jejichž používání je zpoplatněno.
Interpretaci výsledků jednotlivých dotazníků se věnuje kapitola Interpretace výsledků.